Crazy Electronics

09/11/2025

05/11/2025

Ještě pár fotek z Magické noci na zámku Holíč.
Spojení našeho Teslova transformátoru, laseru a hudby. Wau! Bylo to skvělý. 👏🏼

05/11/2025

18.10 2025 jsme se zúčastnili Magické noci na zámku Holíč.

02/07/2025

02/05/2025

⚡ BLESKY, PLASMA A VYSOKÉ NAPĚTÍ na Maker Faire Prague! ⚡

Tohle je jízda pro všechny fanoušky elektřiny a pořádných výbojů!

🧲 Teslovy transformátory, tančící plazma, světelné i zvukové efekty – to vše naživo a s jiskrou (doslova)! Přijď zjistit, jak vypadá blesk v krabičce, jak hraje elektřina nebo co všechno umí plazmové trubice.

Za projektem Crazy Electronics stojí Jiří Štambera – vývojář, experimentátor a milovník extrémního napětí. Přijď se nechat ohromit a klidně i trošku nabít! ⚡

Do Křižíkových Pavilonů na Výstavišti Praha se sjede několik stovek českých i zahraničních makerů, kteří představí více než 140 projektů.

27/09/2024

Nadešel čas, abych se se svým posledním snažením podělil i tady. Tentokrát jde zase o vysokonapěťovou záležitost, konkrétněji menší vysokofrekvenční generátorek typu HF-VTTC rozkmitávaný elektronkou GU-72. Tahle elektronka mi ležela doma už dlouho a říkal jsem si, že by si zasloužila chvilku v provozu. Postupně jsem začal experimentovat ještě s anodovou "blokovací" tlumivkou mající za úkol oddělit navzájem stejnosměrné napájecí napětí obvodu od střídavého rezonančního napětí. Spousta lidí se snaží z této tlumivky vytvořit rezonanční obvod kmitající na frekvenci rezonátoru zatíženého výbojem. Já si však myslím, že tento přístup vyústí jen ve zbytečné proudové namáhání blokovacího kondenzátoru v napájení a napěťové namáhání elektronky. Proto mi přišlo lepší naladit anodovou tlumivku tak, aby její rezonance v žádném případě nezasahovala do pracovního pásma hlavního rezonančního obvodu, což se nakonec ukázalo jako docela příjemná cesta k finálnímu vyladění. Frekvence rezonátoru se momentálně pohybuje kolem 20MHz, napájecí napětí obvodu je 1300V. Myslím, že v tomto stavu si zaslouží i zabudování do krabičky 🙂

KOVAL

29/08/2024

Opět něco málo ode mě, aby nám stránka neumřela. Tentokrát spíše z oblasti audia takový neseriózní pokus o aktivní výhybku pro ovládání mé reprosoustavy. Hlavním cílem bylo rozdělit signál mezi subbasovými reprobednami a zbytkem, tudíž dělící frekvence je nastavená na přibližně 85Hz (co tolerance součástek dovolí). Výhybka je řešena čistě analogově pomocí pro každé pásmo dvou sériově spojených filtrů typu Sallen-Key s celkovou strmostí 24dB/oct. Dále pro výstup subbasu navazuje ještě horní propust téhož typu s větší strmostí (36dB/oct) laděná na frekvenci 30Hz, zajišťující ochranu proti provozu subbasového reproduktoru pod laděním jeho ozvučnice, čímž se zamezí prudkému nárůstu jeho výchylky. V krabičce pak můžete vidět ještě výstupní buffer (deska s potenciometry), který sjednocuje maximální hlasitost všech výstupních kanálů, umožňuje její regulaci a minimalizuje výstupní impedanci. Dodatečnou možností "krabičky" je ještě přepínání mono/stereo výstupu pro subbas a invertovaný výstup pro vybrané pásmo umožňující provoz koncového zesilovače v můstku (převážně pro vršky).
S výsledným zvukem jsem dosti spokojen, výhybka prakticky nezkresluje (jedině fázově samozřejmě) a dělí celkem přesně, a výchylky všech reproduktorů se drží ve svých limitech i při velkém vstupním výkonu. Jediné negativum vidím v DC "zhoupnutí" výstupů při vypínání napájení. Musím proto nejprve vypínat koncový zesilovač a až potom výhybku...uvažuju, že bych přidal menší relé, které by výstupy v okamžiku vypnutí výhybky ukostřilo.
Tak to byla opět trochu odbočka od vysokého napětí, ale k teslákům se snad taky brzo vrátím 😀

KOVAL

28/05/2024

Od loňského příspěvku s konstrukcí digitronového displeje již uplynula jistá doba, během které jsem dodělal řídící elektroniku a zabudoval celou konstrukci do pohledné skříňky. Tímto příspěvkem bych rád celý vývoj od začátku do konce sesumíroval poznatky a fotografiemi ze stavby.

Na začátku stavby jsem ještě nebyl rozhodnutý, jakým způsobem budu řešit řídící elektroniku. V úvahu připadalo řešení s uP typu MHB8048 a řešení s ASICem MH106. To mě vedlo ke konstrukci univerzální zobrazovací desky, která pak velmi usnadnila vývoj řídící části hodin.

Volba nakonec padla na MH106, kterou jsem doplnil vazebními obvody pro spojení s deskou displeje (7404, 7410, 4051). Zdrojem přesné frekvence je skleněný krystal 100kHz, který přímo taktuje MH106. Její multiplexovaný BCD výstup po úpravě multiplexuje digitrony a ovládací tlačítka. Ke čtení tlačítek je použitý registr 4099 v roli demultiplexoru a paměti. Dva dvojité klopáky 4013 zajišťují toggle funkci tlačítek a přepínání čas/datum/budík. NE556 slouží k řízení bzučáku budíku.

Skříňku hodin jsem navrhnul jako jeden celek, do kterého se zepředu nalepilo plexisklo, zadní kryt je přišroubovaný. Elektronika a rám s tlačítky budíku, bzučákem a záložním napájením jsou zasunuty v drážkách skříňky. Pokud možno všechny konstrukční díly byly vytisknuty na 3D tiskárně.

Tímto způsobem jsem vyrobil dva kousky, které se liší pouze designem a provedením digitronů. Oba již běží pár měsíců bez značných problémů k mé spokojenosti. Vždy je ovšem co vylepšovat, zde konkrétně třeba záložní napájení z tužkových článků, které by se daly nahradit trvale dobíjeným akumulátorem.

P.V.B.

28/04/2024

Opět něco málo ode mě, a tentokrát je to lehce modernizovaná verze zesilovače Zetawatt 1420. Důvod, proč stavím zrovna tuto lehce prehistorickou konstrukci, je celkem prostý - táta kdysi stavěl originální stavebnici a zatoužil ji mít zpět. Jeho přání se tedy snažím naplnit. Schéma zapojení se oproti původní stavebnici moc neliší, v koncovém stupni stále běží integrované obvody MDA2020, které však zde napájím stabilizovaným symetrickým napětím 18V, čili zhruba na hranici, která je doporučována výrobcem (a také od které tyto obvody vykazlvaly jisté známky nestability a hořely). Korekční předzesilovač už místo obvodů MAA1458 využívá modernější variantu NE5532. Všechny potenciometry TP280 byly nahrazeny možná až příliš levnými čínskými variantami a vyřadil jsem také ovládání balancí.
Ještě chybí přidat dřevěný kryt a zesilovač může dělat parádu u táty na poličce 🙂 Ačkoli jsem byl vůči MDA2020 zprvu celkem nedůvěřivý, musím říct, že nehrají vůbec špatně. V případě zájmu zkusím pořídit i pár fotek z měření.
Zesilovač nebrumí ani nekmitá, a šum vzniklý na součástkách je minimální. Při odpojeném vstupu a všech potenciometrech v krajních polohách nelze ani z relativně citlivých beden slyšet na rozumnou vzdálenost vůbec nic (jen když přiložíte ucho těsně k reproduktoru). Myslím tedy, že jsem udělal alespoň relativně dobrou práci 😀
Pokud jste to dočetli až sem, gratuluji!

KOVAL

21/01/2024

Něco málo, co vzniklo ještě koncem minulého roku. Konečně jsem se odhodlal trochu uctít malinký regulační autotransformátorek ESS104 (4A max.) a zabudovat ho do krabičky. Spíš tedy mechanická, než elektrotechnická práce, ale myslím, že i tak si zaslouží pozornost. Tak tady ho máte 🙂 Nahradí už dlouho používaného 2.5A Křižíka, a myslím, že i celkem obstojně.

KOVAL

20/01/2024

Po spletitém začátku se sháněním dokumentace a výrobou replik karet z regulačního systému Elektrodyn se konečně dostáváme k něčemu kompletnějšímu.
Nedávno jsem dokončil repliku karty EDB-2, která je klíčovou součástí generátoru impulzů pro kotevní měniče. To mi umožnilo zapojit minimalistickou verzi jednoho kanálu pro PWM modulaci. Současně s nahrazením tyristorového měniče tranzistorovým bylo nutné výstupní PWM signál protáhnout o cca 330 us. S touto úpravou střída v celém rozsahu správně navazuje. Konečná sestava by pak mohla sloužit jako trakční regulátor na nějakém elektrickém vozítku, když se povede sehnat motor.

P. V. B.