Zahrádkáři Horní Datyně

05/09/2026

Ještě se vracíme k naši výstavě kterou již tradičně pořádáme v rámci Datyňského krmáše. Účast na krmáši je pro nás naprostá samosdřejmost protože to je vlastně poděkování zemi.
Jaká byla? jedním slovem - Úspěšná. Navštívilo ji celkem 361 návštěvníků. Vzhledem k počasí jaké je letos některé druhy ovoce chyběly, ale zase se urodilo jiné a tak se to dalo nahradit. Ale tak to je skoro každý rok. Pokaždé se urodí něco jiného a výstavy jsou toho důkazem.
Děkujeme městu Vratimov za finanční podporu, děkujeme ostatním místním spolkům za spolupráci a taktéž děkujeme všem prodejcům. Ale největší poděkování patří vám všem kteří jste na výstavu přišli. Pro vás to děláme a jsme rádi, že nám zachovávate svoji přízeň.
A zajímavost na konec. Přišla se na nás podívat předsedkyně Územního sdružení ve F - M a už teď nám nabídla abychom se zúčastnili okresní výstavy 2027.

04/09/2026

Dnes má svátek naše členka Jindřiška Kyšková, přejeme ji všechno nejlepší

31/08/2026

https://www.dumazahrada.cz/zahrada/podzim-osazeni-truhliky-tipy-rostliny/?fbclid=IwY2xjawUCP85wZG9mAWV4dG4DYWVtAjEwAGJyaWQRMDkyMkJqbTBmT0tFemhwa1ZzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEei65pgDlU6SWfeXlUK48O9txXL0AYmSoEAPQIc0zPErgKOc73MPlJivuhnlQ_aem_Sv1p0ZW2_hQP_gtYfLdS-w

Podzim nemusí být šedivý ani prázdný. Stačí pár správně zvolených rostlin do květináčů a terasa nebo balkon budou hrát barvami ještě dlouho po létě. Tady jsou nejlepší podzimní balkonovky pro konec ro

29/08/2026

Dnes byla v 9 hodin zahájena naše výstava. Přijďte se podívat v době 9 - 18 hodin a v neděli 9 - 12 hodin.

26/08/2026

Dnes byl zahájen návoz rostlin na výstavu. Budou z toho dekorace v žardinkách. Další návozy budou zítra už od rána a odpoledne vše budeme vozit do kulturáku v H. Datyních.
Takže přijďte v sobotu, nebo v neděli podívat se na naši výstavu.

26/08/2026

BLUDNÝ KOŘEN, LIDOVÉ ZVYKY POVĚRY A POVĚSTI
Známe to z vyprávění babiček. Jdeme na houby po známé cestě, kde známe každý pařez, a najednou je všechno jinak. Stromy stojí jinde, pěšina zmizela a my chodíme v kruhu. Naši předkové na to měli jasné vysvětlení – byl překročen bludný kořen. Bludný kořen v herbáři nenajdeme. Není to jedna konkrétní rostlina, někde říkali, že je to divně zkroucený kořen smrku přes cestu, jinde kořen kapradiny utržený o svatojánské noci nebo kořen jedovatého vraního oka.

Nad bludným kořenem žádná obyčejná bylina nevyroste. Buď je tam holá půda, nebo jen nízká travička; podivně holé, nezarostlé místo. Někdy se tam, ale objeví obzvláště krásné kvítí, jako jsou čarovníky, drobné svízele, černýše nebo černohlávky. Jak, ale ten kořen nebo to místo doopravdy vypadá, nikdo neví. Hned té, hned jiné rostlině se připisuje. A možná právě proto se ho lidé tolik báli.

Kdo bludný kořen překročil, propadl moci divého muže, lesních žínek nebo hejkala. Les ho pak vodil, dokud ho úplně nevyčerpal. Setkání s hejkalem bývalo ze všech nejděsivější. Strašidlo chodí lesem v noci po klekání. Kdo klekání přeslechne a nepomodlí se, nebo kdo v lese šlápne na bludný kořen, tomu skočí hejkadlo na ramena, stiskne ho pod krkem a žene přes hory a doly, dokud ho neuštve. Pomohla jen včasná modlitba, která působila jako zaříkání, a dobrý amulet proti duchům.

Jak se z moci bludného kořene vymanit? Ve starých kronikách se píše: "Kdo naň v lese šlápne anebo jej překročí, zabloudí, byť znal cestu sebe lépe, a nenalezne jí, dokud si nepřezuje střevíce, nebo, je-li ženská, dokud neodváže zástěru a neopásá ji na ruby." Další rada našich babiček je: „Nikdy v lese nešlapej přes kořen, který vypadá jako malý práh. Raději ho obejdi. A kdybys přece jen začal bloudit, zastav se. Les nemá rád zbrklé. Sedni si na pařez, převrať si čepici a vzpomeň si, kde jsi naposledy viděl slunce. Cesta se ti ukáže sama.“

Pokud nad bludným kořenem vyrostou houby, ztrácí svou moc a stává se úplně obyčejným kořenem. Od hub pak vede cesta přímo dál. Podle jiných vyprávění není bludný kořen žádný kořen stromu, ale bylina, snad áronovitá, velkých, tmavě zelených listů, s dřevnatým oddenkem, plazícím se na povrchu půdy. Své jméno má snad spíše pro svůj majestátný temný vzhled než pro skutečné účinky. Stává se ale, že kusy oddenku, vyhledávaného zvěří prý jako lék, jsou roztahány po lese, a tu, dlouho zůstávajíce neporušené a teprve po dlouhých letech trouchnivějíce, vytvářejí divná místa a po jejich překročení se skutečně lze lecčeho nadít. Obyčejně se pak bloudí.

Ze zápisů etnografů mohl být v Čechách nejčastěji označován bludným kořenem oddenek kapradě. Hlavně o svatojánské noci, kdy se prý otevírá. Je černý, chlupatý, divně zkroucený a roste mělce pod mechem. Když ho člověk nevědomky překročil, „kapradinový král“ ho začal vodit. – Na Šumavě bludným kořenem mohlo být Vraní oko čtyřlisté. Jedovatá, tajemná bylina se čtyřmi listy do kříže a černou bobulí uprostřed. Na Chodsku se jí říkalo přímo "bludná tráva". Kdo na ni šlápl, ten neviděl cestu, i když ji měl přímo před nosem. Babičky varovaly:
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/bludny-koren-lidove-povery-a-povesti/

26/08/2026

DOŽÍNKOVÝ VĚNEC, POSLEDNÍ SNOP A JEJICH MAGICKÁ MOC
Dožínkový věnec měl pro naše předky magickou moc a patří k nejvýznamnějším motivům obřadu dožínek. „Byl kruhový, připomínal slunce jako životodárnou sílu pro nastalou úrodu, také měl magické prvky. Věncem se děkovalo za sklizenou úrodu a také měl být symbolem pro zajištění úrody v následujícím roce, proto se z něj na jaře vydrolilo zrní do nové setby. Byl zdoben květinami: vlčími máky, chrpami a lučním kvítím. Měl mít plodiny, které obsahovaly co nejvíc semínek jako symbol plodnosti, to byly makovice, ořechy. V některých oblastech byl zdoben pentlemi nebo cukrovím.“

Hospodář si nejčastěji věnec zavěsil do síně na poval neboli na strop, někde se naopak věšel nad dveře, které vedly do síně a uchovával ho až do jara. O Vánocích se z něj bralo zrní, pro magické úkony konané pro zdraví domácích zvířat, pár zrnek se házelo i slepicím kvůli dobré snůšce vajec.

- Známý věnec je z Pardubicka, kde se mu díky jeho kruhovému tvaru říká dožínkové slunce. Má plošnou kruhovou formu, uprostřed byl užší kruh z povřísla, s paprskovitě kladenými stébly obilí do kruhu, klasy jsou na obvodu jen lehce fixovány, takže vypadá jako skutečně zářící slunce.
- Na Valašsku se jako poslední sklízely oves a pohanka. Proto se také věnec splétal z ovsa nebo pohanky. Vplétaly se do něj barevné polní květy, zdobil se barevným papírem a vaječným bílkem se na něj lepilo pozlátko.
- Ve Slezsku se splétal věnec neboli „viněc“, který měl podobu koruny a zdobil se polním kvítím, papírovými růžičkami i pentlemi.
- Na Horácku ženy a odběračky upletly věnec z klásků a propletly ho polním a lučním kvítím, a tak ho nesly domů do vsi za zpěvu a veselého výskání…

Poslední snop zvaný bába, dědek, nevěsta…

Velmi důležitou roli v dožínkách hrál i poslední sklizený snop. Měl být co největší a nejtěžší, protože symbolizoval úrodu a sklizeň pro hospodáře. Vázal se ozdobně, někdy do tvaru panáka a zdobil se do mužských nebo ženských šatů. Pak ho ženci a žnečky vezli s hudbou a zpěvem vesnicí a stavěli do stodoly vedle prvního svázaného snopu. Někde bývalo zvykem tento „dožínkový snop“ nechat ve stodole po celý rok až do dalších žní. Říkávalo se mu všelijak. Na Moravě „bába“, na Pardubicku „zlatá baba“, jinde „dědek“, „nevěsta“, „barbora“, „starý“ nebo dokonce „žebrák“.

O posledním snopu ve Vlachově Březí:

Ve Vlachově Březí v Pošumaví bylo vázání posledního snopu slavnostní událostí. Když se poslední snopy svážely do stodoly, nechalo se na poli několik snopů, pro které v ustanovený den — obyčejně v neděli odpoledne poslal hospodář vůz, vyzdobený pestrobarevnými fábory a tažený párem volů, který provázeli všichni, kdo v hospodářství o žních pracovali. Vedl je šafář, nesoucí dlouhou, věncem z obilních klasů ozdobenou hůl. Byl oblečen do slavnostního staročeského selského kroje (za staročeského sedláka), měl na hlavě široký klobouk, na krku pestrý šátek, vestu a krátkou kazajku se stojacím límcem, žluté kožené kalhoty po kolena, modré punčochy a šněrovací střevíce, tak jak bylo v okolí Vlachova Březí zvykem.
celý článek volně ke čtení: https://ceskezvyky.cz/dozinkovy-venec-posledni-snop/

25/08/2026

Pár fotek z Palmové zahrady ve Franfurktu n. Mohanem od Mudrik Family. Některé odrůdy jiřin můžete vidět i na naši výstavě kterou začneme připravovat už tento čtvrtek.

25/08/2026

Fotky od naši členky Šárky Čížové.