01/06/2026
Představte si místo, kde se potkávají dva úplně jiné světy.
Na jedné straně staré uličky s domky, které v obci rostly po staletí. Na druhé moderní, pravoúhlá příměstská čtvrť. A uprostřed nich trochu zapomenutý prostor, kde škola a starý kulturák tak úplně nevědí, kam vlastně patří.
Přesně do tohoto urbanistického chaosu jsme vstoupili s jasnou vizí: nestavět další křičící solitér, ale vytvořit dům, který oba světy usmíří a propojí. Tak vznikl soutěžní návrh kulturního centra Pod jednou střechou. 🏡✨
Od ranní kávy po večerní koncert ☕🎻
Když ráno projdete kolem aleje, dům vás neuhodí do očí svou velikostí. Jeho dvoupodlažní hmota se schovává pod velkou keramickou střechou. Ta funguje jako velký, bezpečný klobouk, který stavbu opticky snižuje a přibližuje ji měřítku venkovských domů.
Přízemí je záměrně celé prosklené, vzdušné a otevřené. Skrz perforované keramické paravany sem dopadá měkké, rozptýlené světlo. Můžete si tu dát ranní kávu v kavárně, listovat knížkou z místní knihovny a přitom sledovat ruch venku. Hranice mezi interiérem a okolním parkem se tu v podstatě stírá.
Odpoledne a večer ožívá vnitřní srdce domu – velká centrální hala. Odtud se lidé rozcházejí buď dolů do suterénu na výstavu, nebo naopak nahoru pod střechu, kde se v akusticky izolovaném sále koná koncert nebo divadlo. 🎭
Celý dům voní dřevem, ze kterého je postaven, a hliněnou omítkou v interiéru. Venkovní paravany a schodiště zase zdobí netradičně použité keramické trativody, které vytvářejí krásnou texturu a v létě dům přirozeně stíní, aby se nepřehříval.
A když se večer v sále zhasne, dům žije dál svým udržitelným životem. Tepelné čerpadlo skryté ve střeše tiše topí či chladí a dešťová voda stéká do nádrží, aby druhý den ráno zalila zeleň v parku a na mlatových cestách.
Tento dům nevznikl proto, aby dominoval. Vznikl proto, aby pod jednou střechou spojil obec a kulturu . 💚
