03/01/2022
Nedávno mi moji evropští kolegové položili na první pohled zdánlivě jednoduchou otázku…
Proč se na nejlepších farmách v Evropě, kde je užitkovost vyšší než 12 tisíc, krávy po 3. laktaci nemohou po otelení zvednout a nereagují na zavádění vápníku. Rozbor krmné dávky a situace na farmách ukázala, že všechny krávy před porodem dostávají kyselé soli, pH moči je kontrolováno a krmná dávka před otelením obsahuje 16-18 % škrobu v sušině. Kvalitní senáž má vysoký obsah cukru, a kromě toho jsou v Evropě zakázány krmné přísady s obsahem chromu. Zejména u krav existuje velmi málo vědeckých výzkumů o vlivu probiotik na buněčný metabolismus a vstřebávání glukózy. Při takové krmné dávce se v bachoru vytváří více kyseliny propionové, která je zdrojem glukózy v krvi, a také se glukóza vstřebává do krve z přechodného škrobu, což vede k vyšší hladině cukru. V tomto okamžiku se zvýší produkce inzulínu, který je určen ke snižování hladiny glukózy. Před porodem tento mechanismus otupuje receptory Glut-4 v každé buňce těla. Po otelení potřebuje kráva energii stejné glukózy, ale otupené receptory ji nepropustí (celý tento mechanismus je podobný vzniku diabetu 2.typu u lidí (diabetes mellitus nezávislý na inzulínu – onemocnění způsobené životním stylem)). Tělo pak najde zdroj energie v tukových zásobách, protože kráva odmítá jíst a pít, nedochází k přežvykování, zvíře nadále leží, rychle se rozvíjí ketóza, pak tuková dystrofie, zvíře umírá.
Řešení: U starších krav před porodem (21 dnů) snížit v krmné dávce množství škrobu a cukru, používat propionát chromu a probiotika – bakteriální preparáty, které regulují tvorbu kyselin a uvolňují polypeptidové látky, vitamíny, aminokyseliny a enzymy, zapojené do metabolických procesů krevních, orgánových a tkáňových buněk (tyto vlastnosti má jen několik kmenů B. subtilis).
S pozdravem Lumír Grussmann
