Krumlovský baráky

Krumlovský baráky Mapujeme architekturu v centru Českého Krumlova i na jeho periferiích. Autory projektu jsou Tereza Štěpánová a Filip Hermann.

Děkujeme knihovně za pozvání a také všem, co se s námi vydali po stopách knihovnictví! 📚
30/05/2026

Děkujeme knihovně za pozvání a také všem, co se s námi vydali po stopách knihovnictví! 📚

U ČERNÉHO ORLAZatímco v posledních týdnech poutá dům na adrese Latrán 55 pozornost podivnou výlohou s kachničkami, v min...
27/05/2026

U ČERNÉHO ORLA
Zatímco v posledních týdnech poutá dům na adrese Latrán 55 pozornost podivnou výlohou s kachničkami, v minulosti byl známý jako prodejna s potravinami Coop, obchod Baťa a po mnoho let také jako hostinec U Černého orla, respektive Gasthaus Zum Schwarzen Adler. Jádro stavby pochází už z první fáze výstavby Latránu, z doby kolem roku 1300. Tehdy se zde nacházely dva domy, které byly na přelomu 16. a 17. století spojeny v jeden. Bohatá stavební historie domu se odráží už v jeho fasádě: na počátku 19. století získal jednoduché klasicistní průčelí, avšak ani ne o sto let později bylo přebudováno na členitější novorenesanční. V letech 1932–1933 nechala dům pro svou prodejnu a správkárnu upravit firma Baťa a v pravé části průčelí vznikla výloha, která už tam zůstala dodnes. No a v roce 1967 byla v rámci rekonstrukce fasáda změněna do současné, opět jednoduché, podoby.

Právě tento dům bude jednou ze zastávek na naší zítřejší procházce Po stopách krumlovské knihovny, protože v hostinci U Černého orla se na sklonku 19. století setkávala místní Čtenářská beseda, která stojí na počátku budování krumlovské české knihovny. Přijďte, těšíme se na vás! 📚

Událost tady: https://www.facebook.com/events/1954014148549406/

Poznáváte prostor, který zachycuje tato kresba? Je to nádvoří prelatury a takto si jeho využívání představovali architek...
17/05/2026

Poznáváte prostor, který zachycuje tato kresba? Je to nádvoří prelatury a takto si jeho využívání představovali architekti Petr Feyrer a Václav Snop, kteří se svými kolegy ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v roce 1968 vypracovali studii rekonstrukce prelatury i přilehlé kaplanky. Právě tato stavba bude jednou ze zastávek na naší procházce za budovami spjatými s historií krumlovské městské knihovny.

📅 ve čtvrtek 28. května od 18:00
📍 sraz je před domem na adrese Latrán 75
🎟️ akci pořádá Městská knihovna v Českém Krumlově a je zdarma

Architektonickou procházku začneme na Latránu, před budovou, ve které se dříve nacházel hostinec U zlatého soudku. Právě zde byl v roce 1879 založen spolek českých vlastenců, jehož aktivity lze vnímat jako prvopočátek činnosti české knihovny v Krumlově. Během zhruba 45 minutové procházky městem pak potkáme další stavby, ve kterých v průběhu století krumlovská knihovna sídlila. Cestu zakončíme na prelatuře, kde si na závěr promítneme několik dobových fotografií a plánů budov, které v rámci procházky objevíme.

VILA HODEKDům v zatáčce ulice T. G. Masaryka vznikl na samém počátku 20. století. Nechal jej postavit Heinrich Hodek, sp...
26/04/2026

VILA HODEK
Dům v zatáčce ulice T. G. Masaryka vznikl na samém počátku 20. století. Nechal jej postavit Heinrich Hodek, správce krumlovského schwarzenberského pivovaru. Projekt je datován květnem 1901 a je pod ním podepsaný krumlovský projektant a stavitel Franz Sosna. Už z pozvánky ke kolaudaci z dubna 1902 je však zřejmé, že Hodek dům nestavěl primárně pro sebe, ale pro svou dceru Camillu, provdanou Wilhelm. Wilhelmovi zde po dostavění domu žili společně se svými dvěma dětmi i s babičkou a dědou Hodkovými, jak koneckonců dokládá i dobová fotografie (v komentářích). Jak Heinrich, který zemřel v roce 1915, tak jeho žena, pochovaná vedle něj o pět let později, mají v matrice zemřelých právě tuto adresu. Dům byl dostatečně velký na to, aby se tam všichni vešli. Společně s protější vilou, označovanou v dobových materiálech jako Vila Kardasch nebo Vila Dengler, která vznikla na místě starší stavby už v roce 1884, je tento dům jednou z prvních vilových staveb na Špičáku, tehdejším Kamerálním poli. V období první republiky je doplnilo několik dalších vil v ulici T. G. Masaryka. Trochu matoucím zůstává motiv s hlavou jelena (dříve měl parohy) ve štítu domu – evidentně neodkazuje přímo k povolání jeho původních majitelů, ale bude spíš tehdy na schwarzenberských panstvích oblíbeným dekorativním prvkem.

Prvního února by krumlovský rodák Bohumil Böhm oslavil sté narozeniny. Jako architekt působil téměř 40 let v českobudějo...
03/02/2026

Prvního února by krumlovský rodák Bohumil Böhm oslavil sté narozeniny. Jako architekt působil téměř 40 let v českobudějovickém Stavoprojektu a navrhl desítky staveb po celém Jihočeském kraji i jinde v republice. Jeho asi nejznámější realizací je budějovický plavecký stadion, jehož projekt s tehdy unikátní konstrukcí zavěšené lanové střechy vznikl už na konci 50. let. Svými stavbami se ale architekt Böhm nesmazatelně zapsal i do podoby našeho města. Na přelomu 60. a 70. let pro něj nejprve navrhl kino Družba (dnešní kino Luna), paralelně projektoval sídliště Plešivec II a do třetice i sídlo OV KSČ na Horní Bráně (dnešní městský úřad a bývalý hotel Vltava). Všechny jeho krumlovské realizace se vyznačují citem pro místo, do kterého jsou zasazeny – taky při průchodu kolem kina někdy žasnete, jak umně skrytý je sál navržený pro 320 diváků?

Více o díle Bohumila Böhma se dočtete v článku: https://budejcka.drbna.cz/zpravy/kultura/47697-pred-sto-lety-se-narodil-architekt-bohumil-bohm-ktery-se-podilel-na-podobe-koldomu.html

Fotografie zachycující čerstvě dokončené sídliště Plešivec II s budovou základní školy v popředí je z archivu Regionálního muzea v Českém Krumlově.

DŮM S ARKÝŘEMDům s č.p. 14 na náměstí Svornosti má - stejně jako ostatní domy na náměstí - gotický základ. Je zajímavý s...
01/02/2026

DŮM S ARKÝŘEM
Dům s č.p. 14 na náměstí Svornosti má - stejně jako ostatní domy na náměstí - gotický základ. Je zajímavý svým arkýřem neseným třemi krakorci, který nezvykle není umístěný na ose domu. O patro výše se nachází obraz sv. Jana Nepomuckého, jehož sochu můžeme nalézt třeba i na Lazebnickém mostě. Sv. Jan Nepomucký je totiž patronem, který tradičně chránil před velkou vodou a to se v Krumlově hodilo. Z renesančních přestaveb se dochovaly cenné trámové stropy a interiérové malby s náměty antické mytologie. Svou současnou podobu získal dům kolem roku 1800, jeho zdobná fasáda s volutovým štítem odkazuje k doznívajícímu baroku. Na začátku 20. století získalo dům do vlastnictví město, které ho plánovalo kvůli výstavbě sousedního domu zbourat, nakonec k tomu ale naštěstí nedošlo. Fasáda domu byla dříve růžová, dnes je provedená v odstínech šedi. V domu se dříve nacházela asijská restaurace, v patře jste si tak mohli dát třeba Bun Bo Nam Bo pod vyřezávanými stropy s výhledem na renesanční malby zobrazující výjevy z Ovidiových Metamorfóz. Později se v domě nacházelo kasino, dnes je využití nejasné.

Moc nás těší, že vás na včerejší přednášku dorazilo tolik a že vás příběhy krumlovské židovské komunity zaujaly stejně j...
14/12/2025

Moc nás těší, že vás na včerejší přednášku dorazilo tolik a že vás příběhy krumlovské židovské komunity zaujaly stejně jako nás! Těšíme se na další setkání nad příběhy krumlovských domů v roce 2026. Krásné svátky! 🎄

📷 Za fotky děkujeme Davidovi Štěpánovi

ZAROSTLÝ DŮM V HORSKÉObytný dům čp. 325 v Horské ulici si na počátku třicátých let 20. století nechal postavit židovský ...
07/12/2025

ZAROSTLÝ DŮM V HORSKÉ
Obytný dům čp. 325 v Horské ulici si na počátku třicátých let 20. století nechal postavit židovský lékař a mezi lety 1926 a 1934 také představený krumlovské židovské náboženské obce Julius Loria. Parcela v jižním krumlovském meandru pro něj byla po všech stránkách výhodná – z domu to se ženou Bertou měli jen kousek do synagogy a ani do práce to neměl daleko – vedl totiž poradnu pro nemocné tuberkulózou, která se nacházela v městském parku. Součástí jejich nového domu však měla být také ordinace se samostatným vstupem do čekárny, a tak MUDr. Loria po jeho dostavění patrně ordinoval i zde. Pro projekt vily oslovili krumlovského architekta Jakuba Marka, který byl velmi zkušeným a spolehlivým stavitelem. V květnu 1933 tak na jeho projekt získali stavební povolení a v listopadu téhož roku už byl dům kolaudován. Téměř celá stavba je podsklepená a v suterénu se dokonce nacházel jeden obytný pokoj, nejspíše pro služku, kterou Loriovi stejně jako mnoho jiných bohatých a vážených krumlovských měšťanů té doby nepochybně měli. Hlavní obytné místnosti Jakub Marek umístil do přízemí a do podkrovního patra navrhl ještě tři samostatné pokoje. Rodina Loria si ale svůj nový dům neužila dlouho. Julius v roce 1934 zemřel a jeho žena Berta patrně tušila, že v Krumlově ji jako židovku nečeká dobrá budoucnost – odstěhovala se do Prahy za synem Friedrichem a pouhé tři dny před podepsáním Mnichovské dohody krumlovský dům prodala.

Nejen o Loriových a jejich vile budeme povídat už v sobotu na Přednáška: Domy krumlovských židů a jejich příběhy, na kterou srdečně zveme!

Přednáška: Domy krumlovských židů a jejich příběhy se blíží! A my se na ní pořádně připravujeme. O židovských obyvatelíc...
04/12/2025

Přednáška: Domy krumlovských židů a jejich příběhy se blíží! A my se na ní pořádně připravujeme. O židovských obyvatelích Krumlova čteme v knihách, časopisech a hlavně v materiálech z krumlovského okresního archivu, které ukrývají samé zajímavé příběhy. Přijďte si je poslechnout v sobotu 13. 12. do studijního centra! 🏘️

Adresa

Cesky Krumlov
38101

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Krumlovský baráky zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet