24/08/2026
🧐 Kolik metrů je už moc?
Při pondělku si dáme jedno komplikovanější téma, podpořené trochu delším textem – jde spíš o úvahu než o suchý rozbor.
➡️ Delší text pak najdete v odkazu v komentáři, protože pro sociální sítě jsme z něj udělali tenhle jednodušší "výpis". Pro lepší pochopení ale doporučujeme projít si i tento hlavní dokument s obsáhlejším textem a odkazy.
⚜️ Olomoucké historické centrum se měnilo skoro každou generaci – gotiku ani renesanci tam dnes skoro nenajdete, většina fasád kolem náměstí je z 19. století. I tak bývá kritizována každá nová stavba s moderním rukopisem. Ještě ostřejší spor se ale vede kousek od centra – o výškových stavbách, a o tom, kde přesně končí historické panorama a začíná normální město.
A tady je například i olomoucký paradox: Šantovka Tower by měla být od katedrály sv. Václava vzdálená asi 1,2 kilometru a už přes deset let se kvůli ní vedou soudy – naposledy koncem července 2026, kdy soud přiznal částečně za pravdu investorovi. BEA centrum, které bez podobného boje stojí a funguje, je přitom katedrále blíž – necelý kilometr. Budova, která stojí, je tedy k centru blíž než ta, o jejímž povolení se pořád soudíme. Rozhoduje totiž jen to, na které straně uměle vedené hranice ochranného pásma pozemek leží – ne skutečná vzdálenost ani dopad na panorama. Neříkáme, že je to argument pro povolení Šantovka Tower, ale spíš pro revizi toho, jak se město celkově staví k problematice výškových staveb, a pro potřebu přehodnotit funkčnost, případně i změnu ochranného a estetického pásma města.
Podobný spor – kde je ještě únosná blízkost a kde už ne – řeší dávno i zbytek Evropy, a to nejmíň sto let dozadu, od teoretiků, kteří chtěli staré město chránit za každou cenu, po ty, kteří v mrakodrapech viděli budoucnost. Vídeň i Kolín nad Rýnem kvůli výškovým stavbám u historického jádra skončily na seznamu ohrožených památek UNESCO – oba nakonec vyjednaly kompromis. Paříž si po kontroverzní Tour Montparnasse zakázala mrakodrapy v centru úplně. A Frankfurt nad Mohanem ukazuje, jak to jde bez zbytečných bitev: jeho 200metrové věže rostou kousek od historického jádra – i když tady mluvíme o trochu jiné historii.
Právě zkušenosti ze zahraničí stojí za zamyšlení i pro Olomouc. Osobně si myslím, že by debata neměla stát jen na tom, kde vede administrativní čára, ale na tom, kde by nová dominanta skutečně fungovala. Ne všechna panoramata centra jsou vidět, ne všude existují dominantní pohledy. Navíc jsou i oblasti, kde by se výškovým stavbám dařilo mnohem líp – třeba u nádraží a podél hlavních dopravních tahů, kde dnes stejně vládne hluk a doprava. RCO, které stojí nejdál ze všech moderních olomouckých výškových staveb, tenhle model vlastně nabízí už teď. Pokud vás zajímají detaily k těmto úvahám i podrobnější příklady ze zahraničí, podívejte se prosím na dokument přiložený v komentářích.
❓ Zákaz, volná ruka, nebo povolení s podmínkami? Evropa zkusila všechny tři cesty – a ukázala i to, jak to dokáže dopadnout, když se to nepovede. Kolik metrů je už moc? A kolik kilometrů od katedrály je ještě dost daleko? Celou tuhle úvahu i s teorií, historkami a dalšími příklady rozepisuju v přiloženém textu – a zajímá mě, co si o tom myslíte vy.
