26/05/2026
Architektura Univerzity Palackého v Olomouci - Díl 3/3 (Budovy 21. století)
Úvod:
Univerzita Palackého – jestli se nejedná o nejdůležitější instituci ve městě, tak bude rozhodně patřit mezi ty první. Staletá instituce dnes hostí takřka 30 tisíc studentů a zaměstnanců. Její ekonomický, kulturní i prestižní přínos pro město je ohromný. Dnešní instituce, pojmenovaná podle Františka Palackého (českého historika, politika a buditele), se odvolává k odkazu nejstarší moravské univerzity. Ta, jak známo, vznikla v Olomouci roku 1573 v režii olomouckého biskupství a jezuitského řádu. Postupně se z této první alma mater stala významná instituce školící studenty z velké části střední Evropy. Tehdejší univerzita měla velmi barvitou minulost plnou změn, rušení a znovuobnovování. Za její historii zde vznikly různé fakulty a zase zanikly. Za ty nejstarší lze považovat teologickou (1573), filozofickou (1576), právnickou (1679) a lékařskou (1782). Poslední zrušení přišlo roku 1860, které ale přečkala fakulta teologická a funguje tak jako most mezi starou a novou univerzitou. Ta byla znovuobnovena až roku 1948, i přesto že existovaly snahy o její obnovení za první republiky, ale nakonec bylo zvoleno raději založit zcela novou instituci v Brně.
Architektonický úvod pro budovy 21. stol.:
Po roce 1989 prošla Univerzita Palackého v oblasti stavebního rozvoje a správy majetku zásadní proměnou. Vedle převzetí řady objektů dříve využívaných armádou se musela vyrovnat také s nevyhovujícím stavem značné části svého stavebního fondu, který byl dlouhodobě podfinancován a v mnoha případech vyžadoval rozsáhlé rekonstrukce a modernizace. První porevoluční desetiletí se proto nesla především ve znamení oprav, přestaveb a postupné obnovy univerzitních areálů, přičemž část tohoto investičního dluhu přetrvává dodnes, například v podobě probíhající rekonstrukce objektu na tř. Svobody 8 či dosud neobnovené budovy na ulici Vodární 6. Přesto lze většinu univerzitního fondu dnes považovat za zmodernizovanou a od konce I. desetiletí 21. stol. se pozornost postupně přesunula také k výstavbě nových objektů. Vedle historického jádra v centru Olomouce je současná univerzita soustředěna především do čtyř hlavních kampusů a to: Neředín, Envelopa, areál FNOL (Fakultní nemocnice Olomouc) a kampus Šlechtitelů. Potažmo ještě sportovní areál na Lazcích. Právě kolem těchto celků se v posledních dvou desetiletích soustředila převážná část modernizace, rekonstrukcí i nové výstavby UP.
Hlavní text 3/3:
První větší novodobou realizací Univerzity Palackého se stala v roce 2009 výstavba nové hlavní budovy PřF UP (Přírodovědecká fakulta) v kampusu Envelopa. Na ni navázala v roce 2012 dostavba teoretických ústavů LF UP (Lékařské fakulty) v areálu FNOL. Prakticky současně vznikl vedle nových teoretických ústavů také nový Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM). O rok později následovala dostavba výzkumně-výukového objektu při hlavní budově PdF UP (Pedagogické fakulty). Nového zázemí se následně dočkala také FTK UP (Fakulta tělesné kultury) v kampusu Neředín. V roce 2016 zde vznikl komplex čtyř budov Aplikačního centra BALUO a Centra kinantropologického výzkumu. Rozvoj sportovní infrastruktury univerzity pokračoval rovněž rekonstrukcí Sportovní haly UP, jejíž první etapa byla realizována v roce 2018.
Závěr II. desetiletí přinesl rekonstrukci a dostavbu budovy B - PF UP (Právnická fakulta) v kampusu Envelopa. Díky těmto investicím a stabilizaci provozu hlavních fakult se univerzita mohla soustředit také na budování objektů podporujících další části její činnosti. V roce 2023 tak vznikl Envelopa Hub ve stejnojmenném kampusu a o rok později byl dokončen centrální Archiv UP v kampusu Neředín. Nejvýznamnější novostavbou současnosti je dostavba kampusu LF a FZV UP (Fakulta zdravotních věd), dokončená v roce 2026 a charakteristická svou výraznou červenou fasádou.
Vývoj však stále nekončí a univerzita pokračuje v dalších stavebních akcích. V současnosti probíhá rekonstrukce a dostavba budovy A Právnické fakulty UP, druhá etapa rekonstrukce Sportovní haly UP, rekonstrukce a nadstavba kolejí J. L. Fischera či rozsáhlá obnova historické budovy Pedagogické fakulty UP.
Specifickým případem je kampus Šlechtitelů, na jehož rozvoji výukově-výzkumného areálu se podílí univerzita společně s dalšími regionálními i státními institucemi. Významný rozvoj areálu nastal po založení Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů. Do širšího komplexu jsou zapojeny také Vědeckotechnický park UP, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Ústav experimentální botaniky AV ČR a další specializovaná pracoviště. Pro svou složitost je však tento areál podrobněji popsán v samotných fotografiích.
Univerzita během své moderní historie přišla také s několika vizemi a projekty, které nebyly realizovány, jejich podoba se pravděpodobně změní nebo byly zcela opuštěny. Mezi nerealizované projekty patří například původní varianty hlavní budovy Přírodovědecké fakulty UP nebo Centrum experimentální a klinické oftalmologie připravované ve spolupráci s Oční klinikou TANA. Mezi známé vize s nejasným budoucím osudem lze zařadit rozšíření pracovišť PřF UP v kampusu Envelopa, Laboratoře růstových regulátorů v kampusu Šlechtitelů nebo rozsáhlejší rozvoj celého výzkumného areálu, který dnes pravděpodobně spadá pod nově vzniklý vysokoškolský ústav CATRIN.
Zdroj fotek: UPOL, Mapy.cz a vlastní fotografie
